Od toho samého jara 2020 se fráze home office pevně zapsala do našeho každodenního slovníku. Pro někoho je vzdálený robot darem shora, pro skutečného někoho trestem. A jak je problematika home office upravena českým právem? V režimu práce z kanceláře je za tvorbu produktivního rozvrhu práce zaměstnanců odpovědný zaměstnavatel, který upravuje problematiku odměňování v případě nedostatku práce. nebo naopak přesčasy. To je hlavní rozdíl oproti práci v režimu home office, který je u nás stále neobvyklý, kdy si zaměstnanec může zorganizovat pracovní den sám pro sebe.

Výhody a nevýhody práce na dálku

Prvním nebezpečím na cestě k produktivnímu pracovnímu procesu v prostoru útulného a známého domova je prokrastinace. Před chaotickým rokem 2020 byli, mírně řečeno, na pár dní roboti pro domácí kancelář snem téměř každého kancelářského pracovníka, ale to nemusí být tak dobrý nápad pro pracovníky, kteří mají sklony k prokrastinaci a potřebují neustálý dohled a pracovní prostředí. být produktivní.. Na druhou stranu pro ty, kteří nemají problémy se sebeorganizací, může být home office skvělou příležitostí k vytvoření ideálního rozvrhu pro rovnováhu mezi robotem a dovolenou.

Velká nevýhoda práce z domova může být také chybějící mechanismy pro pobírání příplatků ke mzdě či jiných benefitů v souvislosti s vyřizováním, prací o svátcích, víkendech či v noci. Nebyli bychom to ale právníci, kdybychom i zde nenašli nějaké kličky. A tak, aby zaměstnanec dostal náhradu, musí doložit korespondence, kdy zaměstnavatel souhlasí s poznámkou zaměstnance, že úkol bude vyžadovat práci přesčas. zda je z domova nebo kanceláře.

Pokud jde o zaměstnavatele, pro něj je nepochybnou výhodou režimu home office výrazné snížení rizik šíření Covid 19 mezi jeho vzácné zaměstnance a vlastně i schopnost udržet si pracovní režim, vyhnout se všeobecné pracovní neschopnosti a všemožné sebeizolace. Jakmile bude režim práce z domova vypilován a upraven na legislativní úrovni, ukáže se i jako super nástroj pro úsporu nákladů na provoz a pronájem velkých kancelářských prostor.
Práce na dálku má ale samozřejmě i své stinné stránky. Především se to týká potíží s efektivní organizací pracovního postupu. Proto s sebou režim home office nese nutnost zavést určité kontrolní mechanismy, specifická pravidla pro vnitřní postupy a komunikaci mezi zaměstnanci samotnými a zaměstnavatelem.
Velkým problémem může být také otázka ochrany důvěrných dat a firemních informací před nežádoucími úniky. Za normálních okolností je považováno za velmi rizikové, a tedy vysoce nežádoucí, aby zaměstnanci používali své osobní počítače z důvodu jejich slabšího zabezpečení. Aby se zabránilo jakémukoli zásahu do firemních informací ze strany třetích osob, bylo by pro zaměstnavatele nejlepším řešením poskytnout zaměstnancům pracovní počítače, které budou využívány pouze v rámci stanovených pravidel pro jejich provoz.

Co říká zákoník práce o režimu home office

Na režim práce z domova platí ustanovení zákoníku práce beze změny, s výjimkou pravidel pro úpravu pracovní doby nebo některých druhů náhrad v případech prostojů nebo zpracování.
Právní úprava pracovněprávních vztahů v režimu home office je v současnosti extrémně řídká, a to i s ohledem na nedávné změny zákoníku práce. Ani samotný pojem home office není konkrétně vysvětlen. V legislativě je řečeno pouze to, že robot musí být vykonáván na pracovišti nebo jiném dohodnutém místě. Zákoník práce tak připouští možnost souhlasu stran s plněním povinností zaměstnance mimo pracoviště. To přitom v žádném případě neznamená, že zaměstnavatel může zaměstnance jednostranně převést na home office a zaměstnanec zase nemá právo domáhat se home office formou reklamace.

Samostatnou položkou je také problematika náhrad nákladů zaměstnanců v souvislosti s prací z domova: elektřina, internetové připojení, mobilní komunikace, provoz jejich zařízení, papír, voda, psací potřeby atd. § 2 v odstavci 2 říká, že veškeré náklady spojené s plněním pracovních povinností musí hradit zaměstnavatel. § 151 zákoníku práce zase ukládá zaměstnavateli povinnost nahradit zaměstnanci veškeré náklady spojené s prací, ovšem za podmínky, že se strany samy dohodnou na samotném postupu.
Proto je žádoucí, aby se zaměstnavatel a zaměstnanec písemně dohodli na všech podmínkách práce doma, případně provedli příslušné změny ve stávající pracovní smlouvě. Toto by mělo být provedeno písemně, protože práva a povinnosti obou stran se mění, což může v budoucnu vést k určitým komplikacím ve vztahu, pokud tento nebude zajištěn podpisem.

Co v nové smlouvě nesmí chybět?

•

• objem práce doma (počet pracovních hodin, dnů v týdnu nebo měsíci);
• postup pro odsouhlasení pracovních záležitostí
• postup podávání zpráv
• určení místa výkonu práce
• dostupnost a komunikační kanály mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem
• účast na firemních jednáních a konferencích;
• Organizace pracovní doby (přestávky, práce o víkendech a v noci, přesčasy atd.)
• Bezpečnost práce (školení v rozsahu odpovídajícím podmínkám práce doma);
• kompenzace nákladů (internetové připojení, elektřina, odpisy vlastního zařízení atd.)
• ochrana dat a podnikových informací
• provozní řád s majetkem zaměstnavatele

Nedoporučujeme zavádět režim domácí kanceláře pouze přijetím obecných vnitřních pravidel podniku. Protože tímto způsobem není možné stanovit nové povinnosti pro zaměstnance, a tím změnit ustanovení pracovní smlouvy. Upřesnění vnitřních pravidel je však vhodné s ohledem na pravidla chování zaměstnanců při práci z domova: bezpečnostní pravidla, ochrana práce, ochrana firemních informací, reporting atd.
Samozřejmě nyní jsou jak firmy, tak samotní zaměstnanci již více přizpůsobeni práci v režimu domácí kanceláře. Děkuji, 2020. Stále však existují body, kterým byste měli věnovat zvláštní pozornost, abyste minimalizovali možná rizika. Nakonec to nejlepší, co můžete právě teď udělat, je uzavřít samostatnou písemnou dohodu, která stanoví základní pravidla a rozsah práce z domova.